Úzkou odbočku jsme na dlouhé návsi v Libomyšli málem minuli. Zacouváme autem kousek zpátky, protáhneme se mezi stodolami a najednou jsme za humny - a přímo před namise týčí Hrádek; záhadný pahorek, opředený spoustou strašidelných pověstí.......
Svůj název získal od tvrze, která na něm ve středověku stávala. Neví se, kdo tuto tvrz postavil, kdo na ní žil, ani jak zanikla. je zvláštní, jak historické záznamy o některých faktech zarputile mlčí. Je to snad proto, že z globálního hlediska šlo o dění bezvýznamné ? Nebo jsou tu ještě jiné důvody ? Karel Sklenář ve své knize Slepé uličky archeologie o libomyšlském Hrádku píše:
Kopec je s největší pravděpodobností umělého původu; mohl vzniknout při budování tvrze, ale bylo by málo pochopitelné, proč by se stavitelé namáhali vršit středověkou technikou tak vysoký násep v údolíčku uprostřed kopců přirozených.
Hrádek je opravdu monumentálním dílem a svoji rozlohou i výškou - 20 metrů nad úrovní terénu - překonává Homoli v Dušníkách. Vztyčen však byl zřejmě ve stejné době a ze stejných důvodů. Archeolog Maličký, působící v nedalekých Hořovicích, upozornil na tuto lokalitu jako na dalšího možného kandidáta na mohylu bájné kněžny Kazi. Kronikář Kosmas totož popisuje její umístění dost neurčitě ( blízko řeky Mže, za horou Oseka, při cestě do kraje bechyňského). Jenže ani tato mohutná mohyla není zřejmě dílem Slovanů. Je dalším z bodů dávné, pravěké sítě, pokrývající už před třemi tisíci lety Evropu.