Nedaleko Lochovic, asi půl hodiny k severu jest ves Libomyšl v rovině ležící pod stráněmi, Vyšebohy řečenými. Při samé vesnici vystupuje z luk vršek na způsob homole, patrně všecek nasypaný a lidskou rukou vytvořený, o čemž svědčí netoliko položení jeho v rovině, ale i materiál a místo sousední, na Pánově řečené, z kterého země brána byla. Vršek ten, který korunuje stará pěkná lípa, jmenuje se Hrádek, patrně od hrádku neb tvrze, která na něm stávala. Poslední zbytek tohoto sídla jest hluboký a široký příkop, který v polokruhu jižní čásť vršku objímá. Okolo příkopu táhne se násep také jen na této straně. Byl-li někdy okolo celého vršku, není známo, jinak ovšem se u mnohých tvrzišť i to vyskytuje, že jest násep jen na straně chráněné; to se také shoduje s úbočím Hrádku, kteréž jest na této straně...
Historie
Libomyšl leží asi 2 km severně od Lochovic v rovině u Litavky, pod stráněmi „Vyšeboh.“ U východního okraje obce vystupuje z luk homole vršku zvaného Hrádek. O původu jsou dodnes rozpory – zda je tento vrch nasypaný lidskou rukou nebo výtvor přírody lidskou rukou dosypaný a upravený. O jeho vzniku lidskýma rukama by mohla nasvědčovat nejen poloha v rovině, ale i materiál a sousední místo, zvané „Na pánově“, odkud mohla být brána zemi při stavbě kopce. Jistotu přinese teprve řádný archeologický průzkum. Hrádek je korunován starobylou rozložitou lípou. Název vršku, „Hrádek“, pochází od hrádku nebo tvrze, která na něm stávala. Posledním zbytkem tohoto sídla je hluboký a široký příkop, který objímá v polokruhu jižní část vršku. Okolo něj je na této straně patrný někdejší val. Byl-li někdy kolem celého vršku, nelze již rozeznat. Je možné, že se nacházel jen na straně chráněné – to se také shoduje s úbočím Hrádku, které je na této straně méně příkré. Na severní straně nejsou stopy po příkopu, je tam však uměle udělaný jakýsi odstavec, ze kterého se jezdilo nahoru k tvrzi. To také naznačuje, kudy vedla cesta na Hrádek. Šla od vesnice od západní strany až k severozápadnímu konci valu a odtud pak nahoru směrem od východu k západu. Uvnitř opevnění se nachází tvrziště vejčité podoby, sice neveliké, ale přece takové, že zde mohlo stát prostorné stavení a ještě zbývalo dost místa pro dvorek. Na samém temeni Hrádku roste starobylá, rozložitá lípa, viditelná z daleka. Po někdejší tvrzi, ani pozdější kapli, není zde již ani památky. Na konci 19. století prý zde bývaly hluboké díry, pocházející od propadlých sklepů. V lidové tradici se udržuje i pověst o tajné chodbě, vedoucí z Hrádku přibližně severovýchodním směrem. První historická zpráva o Libomyšli pochází z roku 1370, z níž se dovídáme, že v té době vlastnili Libomyšl Oldřich z Libomyšle, v jehož držení byla část Ohrazenice a Křešína a Smil z Libomyšle, mající část Hořovic. Oba dva spojili majetky dohromady. Oldřich zemřel kolem roku 1404, jeho podíl dostal potom Smil, o němž jsou další zmínky v roce 1407. Jeho pravděpodobný potomek Jan z Libomyšle, vlastnil do r. 1410 manský dvůr na Porostlém. Avšak již v roce 1413 vlastnil Libomyšl Strach z Doubka, který prodal téhož roku úrok na svém zboží v Libomyšli konventu sv. Máří pod mostem Pražským a potom se jako průvodce a pomocník Jana Čelného, dvorského sudí měst královských, připomíná.
Popis znaku
V horní části znaku se nacházejí 3 zvony. Tyto zvony pocházely z libomyšlské kaple, která byla prodána místním občanům. Tyto zvony měly být darovány některému z nově zřizovaných kostelů a příjmy kaple měly připadnou kostelu v Libomyšli, až tam bude postaven. Udržela se však pověst, že se tak nestalo. Zvony byly odvezeny do zámku v Lochovicích, kde zůstaly nějaký čas, až je tehdejší majitelka panství prohrála v kartách – načež zvony měly být odvezeny do Krumlova, kde by se měly nacházet do dnes. 2 stříbrné vlnovky uprostřed znaku značí dvě řeky, která Libomyšlí protékají – Litavku a Chumavu. Dole je vyobrazena zlatá lilie.
Želkovice
Připomínají se roku 1437. V 17. století zde sídlili manové, kteří měli povinnost k hradu Karlštejnu. Od roku 1850 byly samostatné, od 60. let 19. století patří k Libomyšli. V letech 1905 – 1964 došlo k opětovnému osamocení, poté byly natrvalo sloučeny s Libomyšlí.
Tam, kde kdysi bývala tvrz, stojí dnes velkostatek. Tvrz tvořila obdélníkový čtverhran, opevněný zdí a příkopy. Hlavní část stávala asi uprostřed nynějšího dvora. Na některých místech lze ještě vytušit stopy někdejšího opevnění. Ochranné příkopy tvrze se v případě potřeby snad napájely vodou z blízkého rybníka.
